Historie města
Představení
Praha
je jedním z devíti měst, kterým Evropská unie udělila titul Evropská metropole kultury roku 2000.
Autorkou nápadu na udělování titulu byla v osmdesátých letech řecká ministryně kultury Melina Mercouri. Prvním městem, kterému Rada ministrů kultury titul udělila, byly Atény v r.1985. Symbolický význam roku 2000, kdy v Evropě sílí integrační tendence ve všech oblastech, zdůraznila Rada tím, že propůjčila titul hned devíti městům: kromě Prahy je to Avignon (Francie), Bergen (Norsko), Bologna (Itálie), Brusel (Belgie), Helsinki (Finsko), Krakov (Polsko), Rejkjavik (Island) a Santiago de Compostela (Španělsko). Tato vybraná města se liší velikostí, počtem obyvatel, historickým a kulturním zázemím i finančními možnostmi. Jejich rozdílnost tak symbolizuje představu jednotné Evropy, jejíž bohatství spočívá v různosti regionů, národů a kultur.
Hlavní město České republiky je její nejvýznamnější městskou památkovou rezervací. Od roku 1992 je historické jádro Prahy o rozloze 866 hektarů zapsáno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
"Praga caput regni" má Praha vepsáno ve svém znaku. A to jistě plným právem. Od svého vzniku hrála vždy důležitou úlohu v dějinách národa, země i Evropy. Od středověku má pověst jednoho z nejkrásnějších měst na světě a byly jí dávány přívlastky "zlatá", "stověžatá", "koruna světa", "kamenný sen". Po staletí vzdávaly Praze hold významné osobnosti. Z okouzlení její krásou a výstavností se vyznal W. A. Mozart, L. van Beethoven, G. Apollinaire, P. I. Čajkovskij, F. M. Dostojevskij, A. Rodin, O. Kokoschka i britská královna Alžběta II., papež Jan Pavel II. aj. Rodná Praha se promítla do tvorby Jana Nerudy, Jaroslava Haška, Jaroslava Seiferta, Franze Kafky, Maxe Broda nebo Egona Erwina Kische. Praha představuje jedinečný komplex památek, jemuž vysoko nad městem vévodí Pražský hrad. Je ukázkou všech uměleckých slohů a směrů. Historické jádro města se rozkládá na obou březích řeky Vltavy a tvoří je 6 částí, kdysi samostatných měst, v 18. století sjednocených. Jsou to: Staré Město, Josefov (dochovaná část bývalého Židovského Města - dnes součást Starého Města), Nové Město, Malá Strana, Hradčany a Vyšehrad. Zde je také soustředěno největší množství památkových objektů, muzeí a galerií.
Stavební slohy
PAMÁTKY - Typické památky stavebních slohů
1000 let stavebního vývoje zanechalo městu nejkrásnější památky všech stavebních slohů:
Románský sloh... 9-13 stol.
- bazilika sv. Jiří (Pražský hrad)
- rotunda sv. Martina (Vyšehrad)
- rotunda sv. Kříže (Karoliny Světlé)
- rotunda sv. Longina (Na Rybníčku)
- podzemí domu č. 222 v Řetězové ulici
Gotika... 13 - 16 stol.
- klášter sv. Anežky České (ul. U Milosrdných)
- Staronová synagoga (Červená ul.)
- Karlův most s mosteckými věžemi
- katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha - východní část (Pražský hrad)
- Prašná brána (Na Příkopě)
- chrám Matky Boží před Týnem (Staroměstské nám.)
Renesance ... 16 - 17 stol.
- Letohrádek královny Anny (Mariánské hradby)
- okno Vladislavského sálu (Pražský hrad, Starý královský palác)
- Míčovna v Královské zahradě (Pražský hrad)
- Schwarzenberský palác (Hradčanské nám. 2)
- dům U Minuty (Staroměstské nám. 2)
Baroko ... 17 - 18 stol.
- Valdštejnský palác (Valdštejnské nám.)
- chrám sv. Mikuláše (Malostranské nám.)
- Loreta (Loretánské nám.)
- kostel sv. Jakuba (Malá Štupartská)
- Trojský zámek (U Trojského zámku)
Rokoko ... 18 stol.
- palác Kinských (Staroměstské nám. 12)
- palác Sylva-Taroucců (Na Příkopě 10)
Klasicismus a empír ... konec 18 stol.
- Stavovské divadlo (Ovocný trh)
- průčelí Slovanského domu (Na Příkopě 22)
- kostel sv. Kříže (Na Příkopě 16)
- palác U Hybernů (nám. Republiky)
Historické slohy ... 2 pol. 19 - zač. 20 stol.
- kostel sv. Petra a Pavla (Vyšehrad)
- kostel sv. Ludmily (nám. Míru)
- Národní divadlo (Národní tř. 2)
- Národní muzeum (Václavské nám. 68)
- Rudolfinum (nám. Jana Palacha)
Secese ... kolem 1890 - 1920
- Obecní dům (nám. Republiky 5)
- hotel Evropa (Václavské nám. 25)
- hotel Paříž (U Obecního domu 1)
- Hlavní nádraží - stará budova (Wilsonova)
- Topičův dům (Národní tř. 9)
- Průmyslový palác (Výstaviště)
Kubismus ... kolem 1910 - 1920
- Dům U Černé Matky Boží (Celetná 34)
- palác Adria (Národní tř./Jungmannovo nám.)
- budova ČSOB (Na Poříčí 24)
- obytný dům v Neklanově ul. 30
- trojdům na Rašínově nábřeží před Vyšehradským tunelem
Funkcionalismus ... kolem 1910 - 1940
- Terasy na Barrandově
- Veletržní palác (Dukelských hrdinů 47)
- Obchodní dům Bílá labuť (Na Poříčí 23)
- paláce Alfa a Blaník (Václavské nám. 28 a 56)
Pražský hrad a Hradčany
Pražský hrad
Je to národní kulturní památka, symbol více než tisíciletého vývoje českého státu. Od svého vzniku v poslední čtvrtině 9. století se stále vyvíjí po celých jedenáct set let. Monumentální komplex palácových, úředních, církevních, fortifikačních a obytných staveb všech slohových období. Rozkládá se kolem tří nádvoří na ploše 45 hektarů. Původně byl sídlem českých knížat a králů, od r. 1918 sídlem prezidenta.
Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha
Gotická katedrála, duchovní symbol českého státu, byla založena r. 1344 na místě původní románské rotundy Janem Lucemburským a jeho syny Karlem a Janem Jindřichem podle plánů Matyáše z Arrasu (do r. 1352), později Petra Parléře (1356 - 1399). Stavba trvala téměř 600 let a definitivně byla dokončena až v r. 1929. Kromě vzácné umělecké výzdoby, kaple sv. Václava a hrobky českých králů v podzemí jsou zde rovněžuloženy korunovační klenoty.
Starý královský palác
Do 16. století sídlo českých knížat a králů, vystavěn na pozůstatcích románského Soběslavova paláce. Další přestavby v gotickém i renesančním slohu iniciovali významní čeští králové Přemysl Otakar II., Karel IV., Václav IV. nebo Vladislav Jagellonský. Nejpozoruhodnější je gotický Vladislavský sál - největší světský prostor středověké Prahy (1487 - 1500 Benedikt Rejt) s pozoruhodnou krouženou klenbou, dnes se zde konají prezidentské voleby a slavnostní státní akce.
Bazilika sv. Jiří
Nejstarší zachovalá kostelní stavba Pražského hradu a nejzachovalejší románská architektura v Čechách. Založena kolem r. 920 knížetem Vratislavem I., přestavěna ve 12. století, barokní průčelí je ze 17. století. Významná je kaple sv. Jana Nepomuckého a kaple sv. Ludmily, babičky sv. Václava, první české křesťanské mučednice.
Klášter sv. Jiří
Nejstarší klášter v českých zemích, založen r. 973 knížetem Boleslavem II.a jeho sestrou Mladou pro řád benediktinek. R. 1782 byl v rámci reforem císaře Josefa II. zrušen a sloužil jako kasárna. Dnes je zde umístěna jedna z expozic Národní galerie.
Obrazárna Pražského hradu
Vybudována v šedesátých letech našeho století na místě bývalých koníren. Sbírky pocházejí ze zbytků tzv. Rudolfových sbírek i z pozdější doby (Tintoretto, Tizian, Rubens, české barokní umění aj.).
Lobkovický palác
Postaven v 16. století rodem Pernštejnů, od r. 1627 v majetku Lobkoviců. Barokní podoba paláce je dílem Carla Luraga (1651 - 1668). Dnes je zde umístěna expozice Národního muzea.
Prašná věž Mihulka
Dvacet metrů vysoká věž, od 15. století součást hradního opevnění. Kdysisloužila jako sklad střelného prachu. Dnes je zde stálá expozice středověkéhouměleckého řemesla, astrologie a alchymie.
Zlatá ulička
Malé domky vestavěné v gotickém opevnění. Od 16. století zde bydleli hradní střelci a řemeslníci. V domku č. 22 žil v letech 1916 - 1917 Franz Kafka.
Daliborka
Pevnostní věž postavená r. 1496 Benediktem Rejtem jako součást hradního opevnění. Do r. 1781 sloužila jako žalář. Je pojmenována podle prvního vězně, Dalibora z Kozojed. Daliborův příběh zhudebnil Bedřich Smetana v opeře Dalibor (1868).
Letohrádek královny Anny
Nejčistší renesanční architekturav Praze z let 1535 - 1537 podle projektu Paola della Stelly, dostavěná architektem Wohlmutem. V zahradě letohrádku se nachází Zpívající fontána ze zvonoviny, rozeznívaná kapkami padající vody, dílo Tomáše Jaroše z let 1564 - 1568. V letohrádku se pořádají výstavy.
Míčovna
Renesanční stavba zdobená sgrafity, umístěná v Královské zahradě. Výstavní a koncertní síň.
Zahrady Pražského hradu
Královská zahrada - založena r. 1534,
Jižní zahrady - Rajská, Hartigovská, Na Valech,
dále zahrada Na Baště, Na terase Jízdárny, Horní a Dolní Jelení příkop a Masarykova vyhlídka.
Otvírání zahrad je ohlašováno vždy v 10.00 fanfárami z Hartigovského hudebníhopavilonu.
Otevírací doba:
Areál Pražského hradu je přístupný pro veřejnost denně
5.00 - 24.00 (duben - říjen)
5.00 - 23.00 (listopad - březen)
Střídání stráží u bran Hradu každou hodinu od 5.00 do 23.00, resp. 24.00, ve 12.00 s fanfárami a výměnou standarty.
Objekty Pražského hradu jsou přístupné denně
9.00 - 17.00 (duben - říjen)
9.00 - 16.00 (listopad - březen)
zahrady Pražského hradu denně 10.00 - 18.00 (duben - říjen).
Loreta
Praha 1, Loretánské nám. 7
Mariánské poutní místo s kopií Svaté chýše - Santa Casy (G. Orsi, 1626 - 1627) a barokním kostelem Narození Páně (K. I. Dienzenhofer, 1734 - 1735), obklopené ambitem a kaplemi. Ve věži Lorety je umístěna zvonkohra s 27 loretánskými zvonky hrající mariánskou píseň Tisíckrát pozdravujeme Tebe (každou celou hodinu 8.00 - 18.00). Vzácný je tzv. Loretánský poklad, soubor bohoslužebných předmětů ze 16. - 18. století.
Nejproslulejší je Diamantová monstrance zdobená 6 222 diamanty.
Otvírací doba: denně mimo po 9.00 - 12.15 a 13.00 - 16.30
Strahovský klášter
Praha 1, Strahovské nádvoří 1/132
Klášter řádu premonstrátů byl založen r. 1140 Vladislavem II. Dnešní barokní podoba je z 2. poloviny 17. a z 18. století (J. B. Mathey, A. Lurago, I. J. Palliardi). V areálu se nachází kostel Nanebevzetí Panny Marie (1743 - 1752), Strahovská obrazárna, vzácná Strahovská knihovna s množstvím středověkých iluminovaných rukopisů, map, globů a grafických listů, barokní Teologický sál (1671 - 1679) a klasicistní Filozofický sál (1785 - 1794) zdobený freskami A. Maultbertsche.
Otvírací doba: denně 9.00 - 12.00 a 13.00 - 17.00
Malá Strana a Karlův most
Petřínská rozhledna
Praha 1, Petřínské sady
Šedesát metrů vysoká železná věž, postavena v rámci Jubilejní výstavy r. 1891 F. Prášilem jako volná kopie pařížské Eiffelovy věže. Až na vrchol vede 299 schodů.
Otvírací doba:
denně 10.00 - 19.00 (červen - srpen)
denně 10.00 - 18.00 (září - říjen)
Bludiště
Praha 1, Petřínské sady
Pavilon, postavený pro Jubilejní výstavu r. 1891, později převezen na Petřín.
Uvnitř zrcadlové bludiště a dioráma Boj pražských studentů se Švédy na Karlově mostě r. 1648.
Otvírací doba:
denně 10.00 - 19.00 (duben - srpen)
denně 10.00 - 18.00 (září, říjen)
so + ne 10.00 - 17.00 (listopad - březen)
Chrám sv. Mikuláše
Praha 1, Malostranské nám.
Jedna z nejvýznamnějších staveb pražského baroka s dominantní kopulí a zvonicí (architekti K. Dienzenhofer, K. I. Dienzenhofer, A. Lurago, 1704 - 1756). Také vnitřní výzdoba chrámu je ukázkou vrcholného baroka (J. L. Kracker, K. Škréta).
Na varhanech zde hrál za svého pobytu v Praze W. A. Mozart. Přístupná je i zvonice chrámu sv. Mikuláše s vyhlídkou na Malou Stranu.
Otvírací doba chrámu:
denně 9.00 - 16.00
Otvírací doba zvonice:
denně 10.00 - 18.00 (duben - říjen)
so + ne 10.00 - 17.00 (listopad - březen)
Kostel Panny Marie Vítězné
Praha 1, Karmelitská 9
Raně barokní stavba z r. 1611 (architekt G. M. Filippi), přestavěna v letech 1634 - 1669 řádem karmelitánů. Kostel je proslulý díky španělské voskové sošce Pražského Jezulátka, darované Polyxenou z Lobkovic (1628).
Otvírací doba:
po - pá 8.30 - 18.30,
so 7.30 - 20.00,
ne 9.00 - 21.00 (v zimní sezoně v neděli pouze do 20.00)
Valdštejnská zahrada
Praha 1, Letenská ul.
Raně barokní zahrada, přísně geometricky řešená, budovaná souběžně s Valdštejnským palácem v letech 1623 - 1629. Dominantu tvoří impozantní salla terrena, dále je zde mj. umělá krápníková jeskyně, kašna s bronzovou sochou Venuše, galerie bronzových plastik od Adriena de Vries - jsou to však odlitky originálů, které na konci třicetileté války odvezla švédská armáda.
V letním období je zahrada místem konání koncertů a divadelních představení.
Otvírací doba:
denně 10.00 - 18.00 (duben, říjen)
9.00 - 19.00 (květen - září)
Valdštejnský palác
Praha 1, Valdštejnské nám.
Rozlehlý palácový komplex, první monumentální světská barokní stavba v Praze, kterou dal v letech 1623 - 1630 vybudovat Albrecht z Valdštejna. Dnes je zde sídlo Senátu České republiky.
Otvírací doba: so + ne 10.00 - 16.00
Vrtbovská zahrada
Praha 1, Karmelitská 18
Terasová barokní zahrada, dílo F. M. Kaňky z doby okolo r. 1720. Bohatá sochařská výzdoba je od M. Brauna. Otevřena po rozsáhlé rekonstrukci v r. 1998.
Otvírací doba: denně 10.00 - 18.00 (duben - říjen)
Palácové zahrady pod Pražským hradem
Praha 1, Valdštejnské nám. 3
Ledeburská zahrada - barokní, terasovitá zahrada z 1. třetiny 18. století,upravená později zřejmě podle I. J. Palliardiho. Uprostřed salla terrena a kašna se sochou Giganta.
Malá Pálffyovská zahrada - založena na terasách v 1. polovině 18. století, s dodatečně postaveným schodištěm. V roce 1997 připojena po rozsáhlé rekonstrukci Velká Pálffyovská zahrada.
V roce 2000 byly zpřístupněny zahrady Kolovratská a Malá Fürstenberská, které spadají svým založením do období pozdního baroka a počátků klasicismu.
Otvírací doba:
denně 10.00 - 18.00 (duben - červen, září - říjen)
10.00 - 20.00 (červenec - srpen)
Karlův most
Praha 1, Malá Strana - Staré Město
Nejstarší pražský most, vznikl na místě Juditina mostu pobořeného r. 1342 povodní. Kamenný či Pražský most, od r. 1870 nazývaný Karlův, byl založen r. 1357 Karlem IV. Podle posledních výzkumů stavbu zahájil mistr Otto a dokončil ji r. 1402 Petr Parléř. Most je po obou stranách opevněn věžemi (Malostranské mostecké věže, Staroměstská mostecká věž). Od r. 1683 do r. 1928 osazeno na pilíře mostu 30 soch a sousoší světců (M. Braun, F. M. Brokoff aj.). Délka mostu je 515 metrů, šířka 10 metrů.
Malostranské mostecké věže
Praha 1, Malá Strana
Menší věž je románská, pochází z 12. století a jde o pozůstatek Juditina mostu. Vyšší, o 200 let mladší (1464), navazuje svou pozdně gotickou architekturou na Parléřovu Staroměstskou mosteckou věž.
Otvírací doba:
denně 10.00 - 18.00 (duben - říjen),
zavřeno (listopad - březen)
Stálá expozice:
Na mostě o mostě - z historie Karlova mostu.
Staroměstská mostecká věž
Praha 1, Staré Město
Vstupní brána na Karlův most ze Starého Města, nejkrásnější brána gotické Evropy, je dílem dvorské huti. Byla dokončena před r. 1380. Má bohatou sochařskou výzdobu - znaky zemí koruny české v době vlády Karla IV., sochy sv. Víta, Karla IV., Václava IV., sv. Vojtěcha a Zikmunda.
Otvírací doba:
denně 10.00 - 19.00 (duben - květen, říjen)
denně 10.00 - 22.00 (červen - září)
denně 10.00 - 18.00 (březen)
denně 10.00 - 17.00 (listopad - únor)
Stálá expozice:
Hudba věžních ochozů - o historii a vývoji žesťových nástrojů.
Staré Město
Staroměstské náměstí
Nejvýznamnější náměstí historické Prahy. Vzniklo ve 12. století a bylo svědkem mnoha historických událostí. Vedle Staroměstské radnice a chrámu Matky Boží před Týnem (viz dále) je dominantou náměstí barokní kostelsv. Mikuláše (K. I. Dienzenhofer, 1732 - 1735), rokokový palác Kinských, kde je dnes umístěna grafická sbírka Národní galerie, Dům U kamenného zvonu - gotický městský palác ze 14. století, dnes koncertní a výstavní prostor Galerie hl. m. Prahy, pomník Mistra Jana Husa od Ladislava Šalouna (1915). V dlažbě náměstí je vyznačeno místo popravy 27 českých pánů (21. 6. 1621) a pražský poledník.
Staroměstská radnice s orlojem
Praha 1, Staroměstské nám. 1
Zřízena r. 1338 jako sídlo samosprávy Starého Města. Gotická nejstarší část komplexu s věží, arkýřovou kaplí a s bohatou znakovou výzdobou je z 2. poloviny 14. století. Na orloji (počátek 15. století) se každou celou hodinu mezi 9.00 - 21.00 hod. objevuje 12 apoštolů, v dolní části je umístěna kalendářní deska se znameními zvěrokruhu od Josefa Mánesa (1865). Východní novogotické křídlo radnice bylo zničeno 8. 5. 1945 na samém konci 2. světové války a již nebylo obnoveno.
Otvírací doba:
denně po 11.00 - 18.00, út - ne 9.00 - 18.00 (duben - říjen),
denně po 11.00 - 17.00, út - ne 9.00 - 17.00 (listopad - březen)
Chrám Matky Boží před Týnem
Praha 1, Staroměstské nám.
Nejpůsobivější gotická sakrální stavba v Praze, budovaná od poloviny 14. století do počátku 16. století; na konci 17. století byl interiér barokně přestavěn. Chrám je zajímavý mj. oltářními obrazy Karla Škréty a náhrobkem hvězdáře Tychona Brahe.
Týnský dvůr - Ungelt
Jedna z historicky nejvýznamnějších lokalit, blok zástavby mezi ulicemi Týnskou, Štupartskou a Malou Štupartskou, který vznikl pravděpodobně již v 11. století. Původně opevněný kupecký dvorec, kde se vybíralo clo - ungelt - odtud název celého areálu. V Ungeltu zanechaly stopy všechny významné stavební slohy, které prošly Prahou. Nejvýznamnější stavbou je zde Granovský palác, jeden z nejzachovalejších renesančních skvostů v Praze. V průběhu let 1984 - 1996 prošel celý areál rozsáhlou rekonstrukcí a dnes slouží jako, zábavní (restaurace), kulturní, obchodní a administrativní centrum.
Josefov - pražské Židovské Město
Vzniklo ve 13. století; na jeho dnešní podobě se značným dílem podílela velká asanační přestavba v letech 1893 - 1913, při níž se podařilo zachovat jen několik nejvýznamnějších památek na mnohasetletou historii pražských Židů. Přesto tvoří nejzachovalejší celek židovských památek v Evropě. S výjimkou Staronové synagogy patří do areálu Židovského muzea.
Staronová synagoga
Praha 1, Červená ul.
Nejstarší dochovaná synagoga ve střední Evropě. Raně gotická stavba z konce 13. století s bohatou kamenickou výzdobou a starobylou vnitřní výbavou (kovaná gotická mříž, kované lustry). Dodnes slouží jako modlitebna a hlavní synagoga Pražské židovské obce.
Otvírací doba:
denně mimo so a židovské svátky 9.30 - 18.00, v pá do 17.00 (duben - říjen)
denně mimo so a židovské svátky 9.30 - 17.00, v pá do 14.00 (listopad - březen)
Židovské muzeum - Přístupné objekty:
Starý židovský hřbitov
Praha 1, Široká ul.
Vznikl v 1. polovině 15. století, jako pohřebiště sloužil do r. 1787.
Mezi 12 000 gotickými, renesančními i barokními náhrobky je i hrob rabiho Jehudy Löwa (1609) a Mordechaje Maisela (1601).
Pinkasova synagoga
Praha 1, Široká ul.
Stálá expozice:
Památník 77 297 obětem nacistické genocidy. Dětské kresby z koncentračního tábora Terezín.
Maiselova synagoga
Praha 1, Maiselova 10
Stálá expozice: Dějiny Židů v Čechách a na Moravě od 10. do 18. stol.
Klausová synagoga
Praha 1, U Starého hřbitova 1
Stálá expozice: Židovské tradice a zvyky.
Obřadní síň
Praha 1, U Starého hřbitova 3a
Stálá expozice: Židovské tradice a zvyky - Běh života.
Španělská synagoga
Praha 1, Vězeňská 1
Stálá expozice: Dějiny Židů v Čechách a na Moravě od emancipace do současnosti.
Prašná brána
Praha 1, Na Příkopě
Monumentální vstup do Starého Města; gotická stavba z r. 1475 vybudovaná Matějem Rejskem. Dříve sloužila jako sklad střelného prachu. Na konci 19. století přestavěna J. Mockerem.
Otvírací doba:
denně 10.00 - 18.00 (duben - říjen)
zavřeno (listopad - březen)
Stálá expozice:
Pražské věže
Obecní dům
Praha 1, nám. Republiky 5
Secesní stavba z let 1905 - 1911 (A. Balšánek, O. Polívka) na místě bývalého Králova dvora, sídla českých králů od konce 14. stol. do r. 1483. Bohatá secesní vnější i vnitřní výzdoba je dílem A. Muchy, M. Švabinského, J. V. Myslbeka aj. Ve středu budovy je monumentální Smetanova síň - místo konání mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, řady dalších koncertů a významných společenských akcí.
Možnost prohlídek - informace na tel. 2200 2100 v informačním středisku Obecního domu.
Betlémská kaple
Praha 1, Betlémské nám.
Založena r. 1391 pro česká kázání; působiště Mistra Jana Husa v letech 1402 - 1412, r. 1661 přeměněna jezuity v katolický kostel, r. 1786 zbořena. V letech 1950 - 1952 postavena replika původní podoby (architekt J. Fragner).
Otvírací doba:
denně 9.00 - 18.00 (duben - říjen)
denně 9.00 - 17.00 (listopad - březen)
Stavovské divadlo
Praha 1, Ovocný trh 1
Klasicistní budova z let 1781 - 1783, proslulá světovou premiérou opery W. A. Mozarta Don Giovanni (29. října 1787). Od r. 1799 patřilo divadlo českým stavům. 21. prosince 1834 zde poprvé zazněla píseň Kde domov můj, která se později stala českou národní hymnou. Dnes se zde uvádí činoherní, baletní a operní představení.
Rudolfinum (Dům umělců)
Praha 1, nám. Jana Palacha 1
Novorenesanční budova postavená v letech 1876 - 1884 (architekti J. Zítek,J. Schultz). Původně zde byla obrazová galerie,muzejní sbírky a koncertní síň; v letech 1918 - 1938 a 1945 - 1946 sloužila Národnímu shromáždění, od r. 1946 je sídlem České filharmonie. Hlavní sál - Dvořákova síň - je světově proslulý každoročními koncerty hudebního festivalu Pražské jaro.
Karolinum
Praha 1, Železná ul. - Ovocný trh
Rozsáhlý blok budov, od 14. století sídlo Karlovy Univerzity - nejstaršího vysokého učení ve střední Evropě. V prvním poschodí se nachází Velká aula, využívaná při slavnostních příležitostech (promoce aj.). Vnější barokní vzhled Karolina je výsledkem přestavby z r. 1718. V přízemí se nacházejí výstavní prostory.
Nové Město, Vyšehrad a okolí
Václavské náměstí - Pomník sv. Václava
Praha 1, Václavské nám.
Obchodní centrum Prahy. V horní části náměstí se nachází pomník sv. Václava z r. 1912, je dílem J. V. Myslbeka. Bronzovou jezdeckou sochu knížete Václava patrona české země obklopují sochy čtyř českých světců - sv. Ludmily, sv. Prokopa, sv. Anežky a sv. Vojtěcha.
Národní muzeum
Praha 1, Václavské nám. 68
Novorenesanční stavba je dílem autora Josefa Schulze, postavena 1885 -90.
Národní divadlo
Praha 1, Národní tř. 2
Novorenesanční budova postavená v letech 1868 - 1881 z celonárodních sbírek (architekt J. Zítek) a obnovená po požáru r. 1883 (architekt J. Schultz), poslední rozsáhlá rekonstrukce skončila v roce 1983. Vnější i vnitřní výzdoba je dílem umělců generace Národního divadla - M. Alše, F. Ženíška, V. Hynaise, J. V. Myslbeka aj. Je přední českou divadelní scénou, uvádí činoherní, operní a baletní představení.
Novoměstská radnice
Praha 2, Karlovo nám. 23
Gotický komplex budov z přelomu 14. a 15. století, renesančně přestavěný v 16. století. Zahrnuje věž s kaplí Panny Marie, dvě gotické síně se žebrovými klenbami, renesanční sál. Sídlo samosprávy Nového Města v letech 1377 - 1784. Dějiště defenestrace katolických konšelů pražskými husity 30. 7. 1419, jíž začala husitská revoluce.
Otvírací doba:
věž denně mimo po 10.00 - 18.00 (květen - září),
sály v době konání výstav denně mimo po 10.00 - 17.30
Vyšehrad
Praha 2, Soběslavova 1
Podle starých pověstí nejstarší sídlo českých knížat, legendární kněžny Libuše a prvních Přemyslovců. Ve skutečnosti zdejší hradiště vzniklo později než Pražský hrad, asi v polovině 10. století. Ve 2. polovině 11. a v 1. polovině 12. století byl Vyšehrad hlavním sídlem přemyslovských knížat, v té době se zde rozvinula velkorysá stavební činnost. V areálu lze mj. navštívit vzácnou románskou rotundu sv. Martina z 11. století, gotický kostel sv. Petra a Pavla (přestavěn novogoticky na konci 19. století), Vyšehradský hřbitov, od r. 1869 sloužící jako pohřebiště významných osobností českého národa se společnou hrobkou - Slavínem, podzemní kasemata, v nichž jsou umístěny originály některých barokních soch z Karlova mostu.
Areál Vyšehradu je přístupný po celý den.
Otvírací doba:
denně 9.30 - 18.00 (duben - říjen),
denně 9.30 - 17 (listopad - březen)
Pomník Jana Žižky z Trocnova
Praha 3, Vítkov
Jezdecká socha husitského vojevůdce podle modelu B. Kafky, odlita r. 1946 a osazena r. 1950. Podle listiny UNESCO největší jezdecká bronzová socha na světě.
Břevnovský klášter, Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty
Praha 6, Markétská 1
Klášter založen r. 993 knížetem Boleslavem II. a biskupem Vojtěchem. Dnešní podoba komplexu budov s kostelem sv. Markéty, konventem a prelaturou z let 1708 - 1745 (stavitel K. I. Dienzenhofer) představuje vrcholné dílo baroka.
Prohlídky:
so 9.00, 10.30, 13.00, 14.30, 16.00;
ne 10.30, 13.00, 14.30, 16.00 (2. 4. - 7. 10.)
so + ne 10.00, 14.00 (8. 10. - 1. 4.)
Průmyslový palác
Praha 7, Výstaviště
Původně výstavní objekt postavený pro Jubilejní výstavu r. 1891. Jedna z nejvzácnějších secesních památek v Praze je tvořena ocelovou obloukovou konstrukcí 238 metrů dlouhou, uprostřed s 51 metrů vysokou věží. Palác je přístupný v době konání výstav, veletrhů a různých společenských akcí.
